🐾 Historie bostonského teriéra a barevných variant
🐾 Historie bostonského teriéra a barevných variant
Bostonský teriér je právem považován za první skutečně americké psí plemeno. Jeho původ sahá do 70. let 19. století, kdy byl v Bostonu zkřížen anglický buldok a dnes již neexistující starý anglický bílý teriér. Z tohoto spojení vzešel pes jménem Hooper's Judge, považovaný za praotce plemene. Judge měl mohutnou stavbu těla a vážil kolem 15 kg, což bylo mnohem více než dnešní bostoni. Postupným křížením s menšími fenami se začal formovat pes menší velikosti, elegantnější a pohyblivější postavy.
Bostonský teriér si rychle získal oblibu mezi obyvateli Bostonu a brzy vznikl i první chovatelský klub – Boston Terrier Club of America, založený v roce 1891. Už v roce 1893 uznal toto plemeno také American Kennel Club (AKC). Od té doby si bostoni našli cestu nejen do amerických rodin, ale postupně i do celého světa. Jejich popularita byla obrovská – byli ceněni pro svou inteligenci, učenlivost a veselou povahu, díky níž se stali oblíbenými společníky v rodinách, ale také společenskými psy.
🎨 Barvy a standard plemene
První bostoni se rodili v celé řadě barev a kreseb. V počátcích chovu nebyla barva tak důležitá – hlavní důraz se kladl na povahu a typ psa. U raných bostonských teriérů se vyskytovaly barvy od černé přes žíhanou, červenohnědou až po světlé odstíny.Na přelomu 19. a 20. století, kdy se plemeno začalo více vystavovat, vznikla potřeba sjednotit vzhled. V prvních standardech byla nejvíce oceňována žíhaná s bílými znaky, zatímco ostatní barvy postupně začaly být znevýhodňovány. Od roku 1914 se oficiálně ustálily pouze tři barvy:černobílá,žíhanobílá (brindle),seal (černá s mahagonovým nádechem, patrná na slunci).Ostatní barvy – například červená, hnědá, lilová nebo krémová – byly z plemenných knih vyřazeny a označeny za nestandardní, a to výhradně pro účely výstav.
Fotogalerie
🌈 Barevní bostoni
Takzvaní "barevní bostoni" (colored Bostons) však mají své pevné místo v historii plemene. Tyto varianty nejsou výsledkem moderních křížení – objevovaly se už u původních psů na konci 19. století. Rozdíl je pouze v tom, že nebyly přijaty do oficiálního standardu, který měl sjednotit vzhled plemene pro výstavní účely.
Navzdory tomu se barevní jedinci dál rodili a byli chováni v soukromých chovech. V některých liniích se barvy udržely po generace, i když výstavní svět je přehlížel. Dnes proto rozlišujeme dvě linie:
standardní bostony – uznané FCI, AKC a dalšími organizacemi, vhodné na výstavy,
barevné bostony – nesplňují výstavní standard, ale jsou chováni pro své zdraví, povahu a krásnou pestrost.
Barevní bostoni se objevují například v odstínech červené (red), čokoládové (chocolate), modré (blue), lilové (lilac) či světle krémové. Tito psi mají stejně kvalitní zdraví, povahu i typ jako standardní bostoni – rozdíl je pouze v barvě srsti a často také v barvě očí nebo pigmentaci.
🐾 Smysl barevného chovu
Mnoho chovatelů barevných bostonů zdůrazňuje, že jejich hlavní prioritou je zdraví, vyrovnaná povaha a návrat k původnímu typu bostona – tedy atletickému psu s delším čumákem, který netrpí extrémy moderního šlechtění.
Barevní bostoni jsou proto ceněni nejen pro svou krásu a pestrost, ale i pro svou vitalitu a genetickou rozmanitost. Ačkoliv barevní jedinci nemohou soutěžit na výstavách FCI podle mezinárodních standardů, jsou stále častěji vyhledávaní lidmi, kteří si cení zdraví, individuality a přátelské povahy tohoto jedinečného plemene.